header2

    

 

   Příprava na svátosti

 1. Věřím v jednoho Boha

Náš Bůh je Otec Syn a Duch Svatý

Kdo je Bůh Otec
Bůh je duch nekonečně dokonalý, stvořitel nebe a země.
Je náš milující Otec.

Kdo je Ježíš Kristus
Ježíš je druhá boží osoba.
Přijal Tělo z Marie Panny a stal se člověkem.
Byl pravý Bůh a pravý člověk.
Svým životem naplnil proroctví Starého zákona.
Stal se Mesiášem a vykoupil každého člověka svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním. Porazil našeho nepřítele ďábla a smrt. V něm je náš život.
Je neviditelnou hlavou církve.

Kdo je Duch Svatý
Duch svatý je to třetí osoba boží.
Pochází od Boha Otce a Boha Syna.
Duch Svatý nás vede k Otci skrze Ježíše.
Naplňuje nás svými dary, abychom žili jako děti samotného Boha.
Dává nám moudrost, abychom pochopili, jaký je Boží plán pro každého z nás.
V něm žijeme, pohybujeme se a jsme.

Věřit v Boha to znamená modlit se k Otci k Synu k Duchu Svatému

 

2. Základní modlitby:

• Otče Náš....

Modlitbu Otče Náš naučil nás Pan Ježíš. Má dvě časti.

I
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

II

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.

První část: má úcta k Panu Bohu
Druhá část: prosba, ať mi Bůh pomáhá

 

• Zdravás Maria....

Modlitba Zdrávas Maria má dvě časti

I

Zdrávas, Maria, milosti plná,
Pán s tebou;
požehnaná tys mezi ženami
a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

II

Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší.
Amen.

První část: to jsou slova anděla ze Zvěstování
Druhá část: přidané modlitby věřících o přímluvu u Boha.

 

 

Desatero

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh

• V jednoho Boha věřiti budeš.

• Nevezmeš jména Božího nadarmo.

• Pomni, abys den sváteční světil.

• Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.

• Nezabiješ.

• Nesesmilníš.

• Nepokradeš.

• Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.

• Nepožádáš manželky bližního svého.

• Aniž požádáš statku jeho.

 

                                                                       


       Desatero                        Co smíme dělat                      Co nesmíme dělat


                                                                 1. V jednoho Boha věřiti budeš.
                       Věřit v Boha Otce Syna a Ducha Svatého / Nebudu se věřit v jiné bohy


                                         2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Budu s úctou mluvit Boží Jméno - jenom pří modlitbě / Nebudu zbytečně používat Boži Jméno


                                         3. Pomni, abys den sváteční světil.
Budu věnovat čas Bohu, rodičům a sobě / Nesmím zapomenout na nedělní mši,

                                                    na úctu k rodičům a odpočinek


                     4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
Mít rád svoje rodiče, modlit se za ně a pomáhat jim / Neodmlouvat rodičům


                                                                      5. Nezabiješ.
                                    Vážit si svůj a život druhého /Nesmím zabíjet pro radost


                                                                     6. Nesesmilníš.
                        Budu respektovat soukromí druhého / Nebudu sprostě mluvit


                                                                    7. Nepokradeš.
                                               Vrátit půjčenou věc / Nebudu krást a napomáhat krást druhým


                                       8. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.

Budu mluvit pravdu a nebudu o druhých říkat ošklivé věci / Nebudu pomlouvat


                                                     9. Nepožádáš manželky bližního svého.
                                    Budu pečovat o svou rodinu / Nebudu rozbíjet rodiny


                                                     10. Aniž požádáš statku jeho.
                                      Budu si vážit toho co mám / Nebudu závidět

 

 

3. Symboly Vánoc

1. Ježíš - druhý Adam. Co Adam pokazil, Ježíš přišel napravit
2. Panna Marie, druhá Eva – předobraz církve
3. Vánoční stromek – symbol stromu z ráje
4. Pastýři – Ježíš je pastýř ovcí
5. Tři králové, pohanské národy se přijdou poklonit Ježíši

                        K                           M                          B

                   Kristus                 Mensionem                 Benedicat

          Ježíš Kristus těm,         kteří tady bydlí              ať žehná

 

6. Zlato, Kadidlo, Myrha

Zlato pro Krále, Kadidlo pro Boha, Myrha (k pohřbu) Spasiteli

 

 

4. Modlitba růžence

 

 

 

5. Hřích

 

Hřích je „svobodné a vědomé porušení Božího zákona."

Těžký hřích je opravdu závažné porušení Božího zákona,

o těžký hřích jde, když jsou-li naplněny 3 podmínky:

1. závažná věc
2. plné vědomí
3. svobodně (nikdo mne k tomu nenutí)

• jedná se o závažnou věc (např. velké ublížení, velká krádež, závažná pomluva, manželská nevěra apod.)
• člověk jej spáchal s plným vědomím (tedy moc dobře věděl, že je to špatné)
• vykonal jej svobodně (tedy nebyl k tomu nějak donucen, např. i velkým strachem)

Pokud jedna z uvedených podmínek splněna není, nelze hovořit o těžkém hříchu a tedy o překážce přistoupit ke svatému přijímání

Mezi těžké hříchy obecně patří vražda, velká lež, velká krádež, neúčast na nedělní mši...

Lehký hřích - menší přestupek vůči Bohu

např. nenávist, lakomství, hněv, lenost, obžerství a jiné...
Ale i ty se mohou stát těžkými, jestliže v nich překročíme jistou míru nebo do nich vložíme velký podíl zloby.

 

 

6. Zpověď

Zpověď- je to omluva Bohu a Církvi (všem pokřtěným)

Správná zpověď má 4 kroky:

1. Zpytování svědomí.
Přemýšlím, co jsem udělal – za co bych se chtěl Panu Bohu omluvit (hříchy.....) a za co chci Bohu poděkovat

2. Upřímná lítost.
Lítost – je vůle. Budu se snažit čin neopakovat.

3. Vyznání hříchů knězi.
Kněz jménem věřících (církve) mi odpustí, když budu upřímně litovat svých hříchů, neodpustí, pokud se nebudu snažit.

4. Zadostiučinění.
Poděkuji Pánu Ježíši, že mi odpustil moje hříchy (modlitba, dobrý skutek atp...), vykonání pokání, které kněz uložil.

 

 

Jak probíhá zpověď

Kněz: Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, Amen
Ten kdo se zpovídá: Pokleknu a pokřižuji se: Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, Amen

Ten kdo se zpovídá: se nejprve stručně představí (stav, věk, počet dětí, popř. zaměstnání)

a potom začne těmito nebo podobnými slovy:

„Naposledy jsem byl u svátosti smíření před ... (uvede dobu), (Je to má první zpověď) .

Vyznávám se Všemohoucímu Bohu a vám, otče, že jsem se za tu dobu dopustil těchto hříchů: ..."

(vyzná stručně a jasně své hříchy, v případě těžkých i počet a závažné okolnosti).

...........
...........
...........
...........

Vyznání ukončí vyjádřením opravdové lítosti např. Slovy:
„Těchto a všech hříchů upřímně lituji a vynasnažím se je nedělat.

Kněz může položit tomu, kdo se zpovídá, otázky k upřesnění, na které ten kdo se zpovídá popravdě odpovídá. Můžeme se kněze na něco zeptat, máme-li nějakou nejasnost.

Kněz dává ponaučení např: na to si dávej pozor.... tomu se vyhýbej..... zkus se podívat, jak se cítí ostatní...... jak se cítí Ježíš .....atp. a ukládá pokání (např. modlitba, almužna, anebo nějaký kající skutek). Pokání není vynahrazení hříchů, neboť všechny své hříchy bychom nikdy nedokázali odčinit. Je to jenom naše vděčnost Pánu Ježíši, že mi odpustil.

Je potřeba, aby Ten kdo se zpovídá, dal najevo, že uloženému pokání rozumí a že ho vykoná.

Kněz: Uděluje rozhřešení.

Ten kdo se zpovídá: poklekne a poslouchá, co kněz říká
Na závěr rozhřešení zní slova:
....uděluji vám (ti) rozhřešení ve jménu Otce i Syna + i Ducha svatého

Ten kdo se zpovídá: odpoví: Amen

Kněz zaklepe na dvířka zpovědnice a to znamená, že můžeme odejít.

Někdy na dveřích zpovědnice vidíme viset kněžskou štolu. Ten kdo se zpovídal, ji může políbit na znamení úcty a vděčnosti církvi za odpuštění hříchů, a přijetí zpátky do komunity.

 

7. Otázky o zpovědi

Co je to zpověď
Zpověď je omluva Bohu a církvi. Při zpovědi se setkáváme s milujícím Bohem, který je náš Otec. On ví, co jsme udělali a proč jsme to udělali, a přesto chce, abych já nahlas řekl, co jsem udělal, proč jsem to udělal a jak jsem to myslel. Při zpovědi se setkávám s Ježíšem, který mne ujišťuje, že On už zaplatil za můj hřích, že se nemusím bát. Nejsem mu nic dlužen. Při vyznání hříchů ukazuji Ježíši "kde je má bolest", kde je můj hřích a prosím, aby mne uzdravil. Ještě se nikdy nestalo, aby Pán Bůh nepomohl tomu, kdo to myslí upřímně.

Proč se máme zpovídat?
Protože hřích špiní naše srdce, kazí naše vztahy v rodině a mezí přáteli. Ježíš nechce, abychom ranili jeden druhého. Chce být v našich srdcích a pomáhat nám. Hřích je jak strom u vody. Hřích z našeho srdce bere to, co patří Ježíši. Bere nám sílu, dost a vztah k Bohu. Hřích ucpává naše uši, takže neslyšíme hlas Boha.
Na hřích si můžeme zvyknout, což je nebezpečné.

Jak často mám chodit ke zpovědi?
Děti po prvním svatém přijímání každý měsíc, každý první pátek v měsíci.
Dospělí, několikrát v roce a především, když ví, že zhřešili. Ke zpovědi je vhodná velikonoční doba.

Co je devět prvních pátku v měsíci?

To znamená, po devět měsíců přistoupit každý první pátek v měsíci ke zpovědi a přijmout svaté přijímání.

Co slíbil Pan Ježíš těm, kdo uctívají Jeho srdce v první pátky v měsíci?

Během setkání Pán Ježíš předal sestře Markétě Marii Alacoque 12 slibů:
1. Budu je těšit ve všech jejich útrapách a protivenstvích.
2. Budu žehnat všem jejich pracím a podnikům.
3. Dám jim všechny milosti potřebné jejich stavu.
4. Budu jejich bezpečným útočištěm v životě, ale zvlášť v hodině smrti.
5. Hříšníci naleznou v mém Srdci pramen a nekonečné moře milosrdenství.
6. Duše vlažné se stanou horlivými.
7. Horliví se brzy povznesou k velké dokonalosti.
8. Kněžím dám milost, že přivedou k pokání i nejzatvrzelejší hříšníky.
9. Rodinám, v nichž se bude mé Srdce uctívat, dám pokoj a mír.
10. Budu žehnat domům, v nichž bude vystaven a ctěn obraz mého Srdce.
11. Jména těch, kteří tuto úctu rozšiřují, budou navždy v mém Srdci.
12. Těm, kteří po devět měsíců každý první pátek půjdou k Svatému Přijímání, dám milost, že vytrvají v kajícnosti až do konce a nezemřou ve stavu nemilosti. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm.

 

Může kněz někomu prozradit moje hříchy?
Kněz nemůže nikomu za žádných okolností prozradit hříchy, které se dozví u zpovědi. Ani rodičům ani biskupovi ani papeži. I za cenu života.

Proč se mám zpovídat u kněze?
Protože, kněz ve jménu komunity pokřtěných (Církvi) mi odpouští hříchy.
Hřích mne vzdaluje od rodiny pokřtěných. Díky zpovědi se k rodině vracím.
Pokud není zpověď u kněze možná (np.karantena, atp), můžeme zpytovat své svědomí, litujeme hříchů a Pan Ježíš nám hříchy odpustí. Při první příležitosti se dostavím ke zpovědi.

Jak často se mam zpovídat?
Tak často jak se omlouvám rodičům, nebo někomu koho mám rád.

Co když při zpovědi zapomenu vyznat nějaký svůj hřích.
V tom případě mi Ježíš hřích ve zpovědi již odpustil.

Co když schválně hřích zamlčím?
Zpověď je stejně jako každá další neplatná, a to až do té doby, než se z hříchu vyzpovídám. Proto je dobře dělat generální zpověď z určitého období svého života.

Co to je generální zpověď?
Je to zpověď jako každá jiná. Vyznávám při ní všechny hříchy, které si pamatuji. Například z posledních 5 let, 10 let nebo 25 let. Příležitostí může být určité výročí. Vyznávám hříchy, které si pamatuji, byť jsem se z nich dříve možná již vyzpovídal. Generální zpověď se týká těžkých hříchů. Ty si pamatuje každý.

Můžu si napsat hříchy na papír a jít ke zpovědi?
Ano, a to opravdu pomáhá. Po zpovědi je však důležité papír zničit.

Můžu se zpovídat telefonicky nebo e-mailem?
Ne, protože osobní setkání je nenahraditelné. Pří zpovědi se setkávám s Ježíšem, který mi chce odpustit. Zpověď má být setkání. Omluvit se kamarádovi po telefonu, určitě není totéž, jako když se s ním setkám, omluvím se a podáme si ruku. Zpověď po telefonu či e-meilem navíc není možná kvůli tomu, aby ji někdo neodposlouchal či si ji nepřečetl.

Co když zaslechnu něčí zpověď?
Pak jsem stejně jako kněz zavázán tajemstvím zpovědi a musím mlčet.

Co když dlouhodobě opakuji stejný hřích?
Když mám skutečně snahu se polepšit, ale nedaří se mi to, nevadí. Je třeba chodit ke zpovědi. Jinak je tomu, když jsem něco udělal záměrně. Nelze si myslet, že pak stačí jít ke zpovědi, aby člověk měl pokoj. Tak to nefunguje. Pan Ježíš zná naše myšlenky a ví, že jsem hřešil vědomě a záměrně.

Co to je svatokrádež?
Je to přijetí Ježíše do srdce ve svatém přijímání, aniž bych byl u zpovědi v situaci, kdy vím, že mám hřích. Stává se to často v situacích, kdy je mi hloupé, že ostatní jdou k přijímání a já bych jít neměl. Proto raději jdu k přijímání, abych nebyl nápadný, a tím se dopouštím svatokrádeže. Pokud vím, že jsem hřešil, ke svatému přijímání nesmím jít. Jinak bych se dopustil svatokrádeže – „krádeže svátosti". Mohu to Panu Ježíši udělat?

 

8. Mše Svatá

Mše Svatá je památka poslední večeře.

Pří poslední večeři vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."

Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy:
„Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. To čiňte na mou památku."

Během mše jsou na oltář přinášeny chléb (hostie) a víno. Kněz pronáší stejná slova, kterými Ježíš promlouval při poslední večeři, když ustanovil eucharistii.
Tento okamžik slavení eucharistie nazýváme konsekrací neboli proměňováním.

Mše svatá je zpřítomněním života Pána Ježíše, jeho smrti a zmrtvýchvstání a seslání Ducha Svatého.

Pán Ježíš, se za nás svou smrtí na kříži obětoval
a v každé mši svaté nekrvavým způsobem tuto oběť na oltáři zpřítomňuje.

Při mši svaté, je Kristus skutečně přítomen
1) pod eucharistickými způsobami (Tělo a Krev Pána Ježíše)
2) ve slově Božím
3) v osobě sloužícího kněze,
4) ve shromáždění věřících (uprostřed věřících v kostele)

 

9. Dvě části Mše Svaté

1. Liturgie Slova
- akt pokání
- Sláva na výsostech
- čtení božího slova
- kázání
- vyznání víry
- přímluvy

2. Liturgie Oběti
- obětní průvod
- konsekrace
- svaté přijímání
- požehnání

 

10. Svaté Přijímání při Mši

Když kněz podává Tělo Páně věřícímu, ukáže mu hostii a říká při tom "Tělo Kristovo". Věřící odpovídá "Amen" a tímto vyjádřením potvrzuje svou víru, že to, co vypadá jako chléb, je ve skutečnosti Tělem našeho Pána.

V bílé hostii je po proměnění skutečně přítomen živý Pán Ježíš.
Svaté přijímání můžeme rychle sníst anebo počkat až se rozpustí na jazyku. Při tom si s Ježíšem můžeme v myšlenkách povídat. Můžeme Mu poděkovat, můžeme jej prosit. Přijmout Ježíše ve svatém přijímání je tím největším darem, který člověk na tomto světě může dostat.

Svaté přijímání lze přijímat dvěma způsoby
To znamená:
prvním způsobem je přijímání Pána Ježíše jenom v podobě bílého Chleba (hostie), v níž je přítomen celý Ježíš, Jeho Tělo a Krev.
druhým způsobem svátého přijímání je, když nám kněz podává Tělo Pána Ježíše a následně nám do rukou klade kalich, ve kterém je Krev Pána Ježíše, a my se z něj můžeme napít. Kněz může též ponořit Hostii – Tělo Pána Ježíše – do Krve v kalichu a podá mi Tělo Pána Ježíše spolu s Krví.

Duchovní Svaté přijímání
Kdo ví, že má hřích a nestihl se vyzpovídat, může přijmout Pána Ježíše duchovně. Tím, že v srdci touží po tom, Pána Ježíše přijmout. Například: „Pane Ježíši, nemůžu Tě přijmout, ale budu se snažit udělat všechno, abys mohl přijít do mého srdce. Zaleží mi na tom, abys byl se mnou. S tebou je život lepší, snadnější a nemusím se ničeho bát. Ty mě zachráníš, Ty mi pomůžeš. Pane Ježíši, mám Tě rád.

Svaté přijímání na ruku - pokyny k přijímání na ruku

• věřící přistoupí s rozevřenými dlaněmi obou rukou, kde (alespoň u praváků) je pravá ruka dole a v dlani pravé ruky leží levá. Vytvoří tak společně jakousi kolébku nebo "trůn".
• při přijetí na levou dlaň, po výzvě „Tělo Kristovo" věřící odpoví „Amen". (stejně jako při přijímání do úst.)
• s hostií na dlani udělá krok do strany, aby umožnil tomu, kdo je v řadě za ním postoupit na jeho místo
• ještě před podávajícím pak uchopí hostii z levé dlaně mezi prsty pravé ruky a vloží do úst
• během přijímání věřící dává pozor, aby nenechal upadnout žádný úlomek hostie (a při výrobě hostií se má dbát na to, aby drobily co nejméně). Dělávám to tak, že po přijetí hostie se vrátím na místo se zavřenou levou dlaní a na místě se pak ještě jednou přesvědčím a případně přijmu zbylé úlomky
• zvláště dětem a mládeži se přitom doporučuje pečlivě dbát na čistotu rukou.

 

11. Církev

Církev založil sám Ježíš. Zakládal ji celým svým životem, vším, co dělal.
Církev je společenství lidí, kteří chtějí Ježíše následovat, žít s ním po celou dobu zde na zemi a navždy také po smrti.

Církev má dvě hlavy:
• viditelnou – tou je Papež (teď papež František)
• neviditelnou – tou je Ježíš

Církev je:
• jedna – jeden Ježíš založil Církev
• svatá – protože Ježíš je svatý
• všeobecná – všichni byli vykoupeni Ježíšem
• apoštolská – je založena na apoštolech

 

12. Svátosti

Svátosti tedy jsou viditelná a účinná znamení neviditelné Boží milosti.

Tato znamení byla ustanovena bezprostředně a osobně Kristem, který je svěřil církvi. Skrze ně se nám dává božský život.

Cokoli udělám zde na zemi podle Božího pokynu, má platnost také v nebi.
Ježíš řekl Petrovi:
"Dám ti klíče od království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi" Mt 16.16

Kněz /církev) křti – Bůh obmývá
Kněz (církev) odpouští – Bůh odpouští v nebi
Kněz (církev) žehná novomanželům – manželství platí před Bohem
Kněz (církev) proměňuje – Ježíš sestupuje
Kněz (církev) pomazává olejem – Ježíš uzdravuje
Biskup (církev) vkládá ruce – Duch Svatý sestupuje

 

             Existuje sedm svátosti:

 

Svátost                                    Kdo ji uděluje                   


1. křest                Papež, biskup, kněz           V ohrožení života může každý,

  jedenkrát                                                    kdo pronese: „Já tebe křtím 

                                                                   ve jménu Otce i Syna i Ducha

                                                                   Svatého," a při tom křtěnému

                                                                   polije hlavu čistou vodou.

 

2. biřmování,              Papež, biskup a kněz, pokud biskup dá povolení.
    jedenkrát

3. eucharistie,                                  Papež, biskup a kněz

    opakovaně


4. pokání,                                          Papež, biskup a kněz

    opakovaně


5. pomazání nemocných,                      Papež, biskup a kněz

    V nemoci opakovaně


6. (kněžské) svěcení                             Papež, biskup
    jedenkrát

7. manželství                                   Novomanžele sami si jí udělují
   vdova vdovec opakovaně                papež, kněz, jáhen jsou svědkové

 

pondělí   ----    
úterý   18:00   Aš fara
středa   9:00   Aš fara
čtvrtek    17:00   Aš fara
pátek   17:00   Aš fara
sobota   17:00   Aš fara 
neděle   9:00   Aš kostel
    11:00   Hranice
    14:30   Hazlov

Římskokatolická farnost Aš
Mikulášská 57/9
352 01 Aš

administrátor farnosti:

P. Richard Polák
tel. 734 264 664
 
farní vikář (kaplan):
 
P. Timothy Asongu
tel. 739 831 039
 
e-mail: farnostas@gmail.com
  • číslo účtu farnosti: 782009359/0800

 

  • číslo účtu pastorační fond farnosti: 5405894359/0800 pro potřebné v naší farnosti

 

  

Dnes 42

Týden 176

Měsíc 1089

Celkem 90180